Vápno patří k tradičním stavebním materiálům a historicky je jeho používání doloženo už 9 000 let. Na našem území se vápno poprvé objevilo na přelomu 10. a 11. století. Pojem vápno ale není jednoznačný, je třeba upřesnit, o jaké vápno se jedná. Rozlišuje se několik základních druhů:
- hašené vápno
- nehašené vápno
- chlorové vápno
- hydraulické vápno
Hašené vápno (jinak také vápenný hydrát) je chemicky hydroxid vápenatý a vyrábí se smísením oxidu vápenatého a vody, tedy procesem, který se označuje jako mokré hašení vápna. Dříve se vápno hasilo vodou i přímo na stavbách, dnes se tak vyrábí ve vápenkách. Mokrým hašením vzniká vápenná kaše. Ve vápenkách probíhá i druhá varianta výroby hašeného vápna, a to suché hašení. Vzniká vápenný hydrát v prášku, který lze skladovat až půl roku. Na vápennou kaši se promění přidáním vody. Ve stavebnictví se hašené vápno používá při přípravě malty a při výrobě omítkových směsí a nátěrových hmot.
Nehašené vápno (jinak také pálené vápno) je chemicky oxid vápenatý. Vyrábí se z čistého, nebo dolomitického vápence při teplotě 1 000 až 1 250 °C kalcinací, lidově pálením vápna. Výrobci dodávají pálené vápno různé kvality. Podle podílu oxidu hořečnatého (MgO) se dělí na:
- vzdušné bílé vápno (obsahuje méně než 7 % MgO)
- dolomitické vzdušné vápno (obsahuje více než 7 % MgO)
Podle použité teploty a rychlosti výpalu vzniká buď tvrdě pálené, nebo měkce pálené vápno. Měkce pálené vápno vzniká pomaleji a při nižší rychlosti a používá se pro výrobu malty a omítkových směsí. Na tvrdě pálené vápno je třeba vyšší teplota i rychlost a takto vzniklé vápno se používá při výrobě stavebních hmot z autoklávovaného pórobetonu.
Hydraulické vápno se používá pro výrobu vápenné malty a musí obsahovat nejméně desetinu hydraulických složek. Jedná se o pojivo, které se vyrábí pálením vápence, dolomitického vápence nebo hornin s přírodním obsahem hydraulických součástí při maximální teplotě 1250 °C. Lze ho taky vyrobit uměle, pokud se vzdušné vápno semele společně s přísadami, které obsahují hydraulické oxidy. K nám se dováží ze zahraničí, a to zejména na rekonstrukci historických památek. Jedná se o materiál, který kombinuje vlastnosti vzdušného vápna a cementu. Omítky z hydraulického vápna mají delší životnost, lépe odolávají počasí, ale zároveň si zachovávají plasticitu a ve zdech nezadržují vodu.
Chlorové vápno (chlornan sodný) se používá jako bělidlo. Ve stavebnictví se běžně nepoužívá, ale najdete ho například v přípravcích na odstranění plísní a pro dezinfekci.
Autor: Mag