Rostliny na zahradě potřebují pravidelně přihnojovat, aby se nám odměnily krásnými květy a chutnými plody. Při hnojení však nemusíte hned kupovat průmyslově vyráběné přípravky. Vystačíte si s hnojivy, které si sami připravíte. Jestli chováte domácí zvířata, máte vyhráno, pokud ne, nevzdávejte to. Lze si poradit i bez toho.
Nepostradatelný kompost
Pokud chcete zahradničit, bez kompostu se neobejdete. Dá se sice zakoupit ve většině zahradnictví, ale nejlepší si vyrobíte sami doma. Největším benefitem je, že víte, co jste na jeho výrobu použili a máte tak jistotu, že se v něm neobjeví nežádoucí látky nebo příměsi. Navíc tím zlikvidujete rostlinné zbytky, které se během práce na zahradě hromadí.
Kvalitní kompost by měl mít tmavě hnědou až téměř černou barvu. Měl by být kyprý a neměly by v něm být větší zbytky rostlinné hmoty. Hmota by měla být přiměřeně vlhká. To poznáte pomocí pěstní zkoušky. Sevřete hrst kompostu v ruce, pokud z něho vytéká voda, je příliš vlhký. Když se po rozevření dlaně hmota rozdrobí je přeschlý.
Kompost dodá půdě potřebné živiny a i potřebné mikroorganismy, zároveň zlepšuje půdní strukturu. Vyzrálou hmotu zapracujeme 10-15 cm hluboko. Dávka je přibližně 3 kg/m3, pokud je půda ve špatném stavu můžeme dávku zvýšit až na 10 kg/m3. Kompostem můžeme přihnojovat plodiny i během vegetace. Vhodné je i použití k ovocným stromům a keřům.
Bylinné výluhy
Nemáte-li dostatek kompostu, nemusíte zoufat. Rostliny můžete přihnojit pomocí bylinných výluhů. Nejoblíbenějším je ten připravený z kopřiv. Rostlinám kromě základních živin dodáte i potřebné stopové prvky. Příprava je snadná. Budete potřebovat kbelík, vědro nebo jinou podobnou nádobu, která nesmí být z kovového materiálu. Naplníte ji do tři čtvrtě rostlinným materiálem a zalijete vodou, tak aby sahala nad rostliny. Necháte pracovat přibližně čtrnáct dní, v závislosti na teplotě. Hotové hnojivo poznáte tak, že přestane pěnit, ředí se v poměru 1:10 s vodou a aplikuje se ve formě zálivky. Přihnojit můžeme každých čtrnáct dní. Pozor! Nikdy ne na vyschlou půdu. Kromě kopřiv můžete použít posekanou trávu. Kostival se hodí pro hnojení rajčat, smetanku využijte pro ovocné stromy, heřmánek má protiplísňové účinky a přeslička dodává křemík.
Zelené hnojení
Princip spočívá v zapravení celých rostlin do půdy, kterou tím obohatíte o potřebné látky a zároveň ji provzdušníte a zlepšíte její strukturu. Zelené hnojení se provádí na podzim, po sklizni vysejete na záhon rostliny, které necháte povyrůst. Následně je vytrháte a necháte ležet na pozemku nebo je uválíte a celá záhon zryjete. Hmota se přes zimu rozloží a vy máte příští rok připravenou půdu pro výsadbu. Pro podání dusíku se využívají bobovité rostliny jako hrách, fazol, vikev nebo jetel. Jestli chcete půdu prokypřit, využívají se hluboce kořenící rostliny jako jsou lupina, tolice, jetel, vojtěška.
Všechny uvedené způsoby hnojení můžete mezi sebou kombinovat. Na podzim použijete na pozemek zelené hnojení. Následující rok přidáte k sazenicím nižší dávku kompostu a pak během vegetace využíváte k přihnojení rostlinné výluhy.