Aby beton neztratil během svého tuhnutí požadované vlastnosti, je třeba dodržovat doporučené technologické postupy a také beton řádně ošetřovat. Kvalitu výsledného betonu může ovlivnit řada faktorů, jako je teplota, vlhkost, či povětrnostní podmínky. Proto se využívá kropení, čerstvý beton se zakrývá, ošetřuje speciálními nástřiky, případně nechává déle v bednění. Někdy se přísady se specifickými vlastnostmi přidávají také přímo do betonové směsi.
Není beton jako beton
Beton je stavební materiál, který se skládá z více surovin. Jedná se o pojivo, plnivo, vodu, přísady a příměsi. Nejčastěji je pojivem cement a plnivem kamenino, další variantou je pojivo v podobě asfaltu. Ale existuje i celá řada další betonů, například lehčený beton (pórobeton), nebo železobeton, který je vyztužený ocelí nebo železem, případně předpjatý beton, v němž jsou jako výztuž kabely. Ale speciálních betonů je mnohem víc. Další možností je přidat do betonu přísady zvyšující jeho plasticitu, nebo urychlovače/zpomalovače tuhnutí a další látky. Jednotlivé betonové směsi připravené v betonárně odpovídají určité třídě. Kontrolujte, zda dodavatel přivezl to, co bylo objednáno. Při ošetřování vždy respektujte pokyny dodavatele konkrétní betonové směsi, a to podle podmínek, které panují v den betonáže.
Kdy je třeba s ošetřováním začít?
Důležité je udržet povrch betonu správně vlhký, což je třeba nastartovat obvykle ihned po vyrovnání betonové vrstvy, nebo dokonce už během pokládky. V takovém případě se ale může jen opatrně mlžit, kropit lze začít až po zatuhnutí betonu. Obecně platí, že podkladní beton a beton, který netvoří konstrukce, se ošetřuje kratší dobu než beton pohledový a konstrukční, a to asi 0,5 až 1 den. Čím komplikovanější je betonová konstrukce, tím déle by se měl beton ošetřovat (obvykle několik dní až týdnů). U pohledového betonu ale může ošetřování částečně nahradit delší doba v bednění a následné omotání betonové konstrukce fólií.
Kropení
Také při kropení je třeba dát pozor na teplotu. Ta by měla odpovídat teplotě, jakou má povrchová vrstva betonu. Pokud byste použili příliš chladnou vodu, beton by mohl popraskat. Je tedy vhodné ji nechat odstát v sudu nebo konvici a nepoužívat přímo vodu z vodovodu. Čím vyšší je teplota vzduchu, tím intenzivněji bychom měli beton kropit. Kropení je třeba opakovat asi třikrát denně. Pozor, příliš mnoho vody může z betonu vyplavit cement a změnit tak jeho pevnost. Proto je třeba opravdu kropit, ne zalévat. Pokud se blíží silný liják, betonovou vrstvu raději zakryjte.
Jak beton zakrývat
K zakrytí betonové vrstvy se používají geotextílie, fólie, staré koberce, případně i kartony. Nikdy se ale nesmí na čerstvý beton dát jakýkoli savý materiál, aniž by byl před položením navlhčený. Suchý krycí materiál by totiž okamžitě nasákl vlhkost z betonu, takže by zapůsobil přesně opačně, než je potřeba. Krycí materiál se musí ukládat s přesahy a uchytit tak, aby ho neodfoukl vítr. Na hotový beton je také možné aplikovat speciální parotěsný nástřik, který betonovou vrstvu ochrání před ztrátou vlhkosti.
Pár rad pro betonování
To, jak je třeba postupovat při práci s čerstvým betonem stanoví příslušná norma (ČSN EN 13670). Pozor na extrémní teploty. Nedoporučuje se betonovat, je-li venku pod nulou, nebo naopak nad 30° C. Sice existují urychlovače (do zimy), nebo zpomalovače tuhnutí (do horka), případně další příměsi pro specifické podmínky, ale práce s betonem při teplotě, která není optimální, přenechejte raději profesionálům. Nikdy nepoužívejte při práci s čerstvým betonem nic z hliníku, ani z jeho slitin. Beton se vždy ukládá a následně hutní po vrstvách. Ukládka musí být plynulá a z malé výšky (maximálně 100 až 150 cm).
Autor: Mag