Nově nabyl účinosti zákon, který na pět let nepovoluje navýšit činži u cca půl druhého milionu bytů držených v soukromém vlastnictví na území Berlína. Cílem je zastavit rychlý růst výdajů na bydlení.
Berlín se tak stal prvním německým městem, které se rozhodlo takovýmto netržním způsobem ovlivnit ceny nájemného. Příznivci nového opatření můžou slavit tento krok k větší sociální spravedlnosti a rovnosti, zatímco nesympatizanti jej odsuzují jako nesystémové opatření, které způsobí zastavení investic do rekonstrukcí a výstavby nových bytů.
Proti zákonu, který prosadila levicová vláda města, se staví křesťanští demokraté (CDU), svobodní demokraté (FDP) a protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD). Politici na něj podávají taky ústavní žaloby, a to na spolkové i zemské úrovni.
Berlínský starosta Michael Müller nicméně považuje nový zákon za vzor pro celé Německo a věří, že najde využí v mnoha jiných městech.
Ceny nájemného v hlavním městě Německa se za poslední dekádu zdvojnásobily, i proto, že výstavba nedokázala držet krok s rostoucím přílivem nových obyvatel metropole. Nájemní bydlení přitom využívá zhruba osmdesátpět procent obyvatel města.